provided by: www.criticallayouts.com
 

Paranormal

 

Děsivá setkání

Duch z Brown Palace Hotel
"Žena s dcerou sledovaly Travel Channel speciál o místech v US, kde straší. Brown Palace Hotel byl jedním z nich. Jelikož jsme se v červnu chystali do Denveru, navrhla žena, že se tam můžeme podívat. Byl jsem skeptický a žertoval, že tam třeba vyfotíme světelnou kouli nebo tak.
Když jsme přijeli 19. června 2005 do Denveru, vyzvedl jsem auto z půjčovny a zjistil, kde Hotel je. Nakonec jsem tam šel já. Vyfotil jsem 3 obrázky vně a 12 uvnitř.
Při focení jsem si ničeho neobvyklého nevšimnul. Domů jsme se vrátili 22. června. Než jsem šel spát, stáhnul jsem z foťáku všechny fotky. Fotím foťákem Kodak Easy Share CX6445. Prohlíželi jsme si ty fotky a nedokážete si představit náš úžas, když jsme uviděli tu, kterou jsem vám poslal. Vůbec mě nenapadá, o co by mohlo jít. Lodě ve výloze za objektem nejsou zdeformované a nevěřím, že jde o odraz. Objekt z okna vyčuhuje i do rámu. Jediný závěr, ke kterému mohu dojít je, že to je DUCH!!! Nyní už věřím!
Pokud chcete, můžete mou fotografii zveřejnit na svých stránkách."
S pozdravem, Robert E. Brown
Podivná postava
Vždycky jsem se snažila vše si logicky vysvětlit. Také má výchova byla spíše materialistická, jako asi většiny lidí mého věku. Až jednou...

Můj bývalý manžel byl sportovec, průmyslovák a jezdil závodně na kanoi. Každý den chodil na trénink do loděnice, někdy si po něm zahrál s přáteli ping-pong a domů vždy běhával stejnou trasou podél řeky na Slovany, pak kolem bývalých kasáren na Bručnou, kde bydlel. Jednoho dne v létě před půlnocí; když přibíhal na konec kasáren, objevila se před ním na Nepomucké silnici ohromná postava, která kráčela proti němu. Manžel odhadoval její velikost na 2,5 metru. Říkal, že se ho v tom momentě zmocnil takový děs, jako kdyby se setkal s něčím ze záhrobí. Postava se pohybovala přímo proti němu, jako kdyby ho chtěla chytit. Manžel se rozběhl, vyhnul se jí a utíkal k domu tak vyplašený, že ani neodemykal. Branku přeskočil a tloukl na dveře jako šílený.

Tomuto vyprávění jsem zpočátku nevěnovala příliš pozornosti; spíše jsem je brala z humorné stránky. Ale manžel se zlobil a tvrdil, že zažil skutečný děs, který nemohl vzniknout vůči jakkoli přestrojenému člověku. Začala jsem se vyptávat, jestli slyšel kroky. Tvrdil, že ne, že pohyb toho tvora byl natolik podivný, že mi to neumí vysvětlit. Po mnoho večerů jsme se k této záhadě vraceli, ale nic jsme nevyřešili.

Po několika letech jsme sledovali v televizi přistání amerických kosmonautů na Měsíci. Seděli jsme jako přilepení před televizní obrazovkou, aby nám nic z těchto historických okamžiků neuniklo, když tu při prvních krocích na Měsíci amerického kosmonauta manžel vykřikl, že to je ten pohyb, ta chůze toho obra, kterou mi neuměl vysvětlit ani popsat.

Na jedné přátelské sešlosti jsem dávala k dobru manželův podivný zážitek. Jaké bylo mé překvapení, když se ozval jeden z přátel, že o tom nechtěl mluvit, aby ho ostatní nepodezírali, že měl halucinace. Totéž prý spatřil jednou v noci, když jel autem.

Po těchto dvou svědectvích jsem vše začala brát vážně a o podivné záhadě vyprávěla svému strýci, přesvědčenému materialistovi a "osvícenému" inženýrovi: Nestačila jsem se divit, když se mi svěřil, že něco podobného spatřil jako sedmileté dítě: Jeho babička měla ve Stodůlkách u Prahy hospodu, chlapce dali spát do prvního patra, když najednou začal křičet, že se mu někdo obrovský dívá oknem do pokoje.

Lidé vyběhli, hledali žebřík, ale nikoho nenašli. Žádný mu to prý nikdy nevěřil. Popis záhadné bytosti odpovídal údajům z manželova a přítelova vyprávění.

Nina N., Plzeň
"Tento příběh se mi stal dne 25.-26.1.2008.
Ležel sem ve své posteli a jako vždy sem brzo usnul protože brzo vstávám ale asi ve 3:00 hodiny ráno sem se probudil a koukl se vedle sebe a tam byl jenom oblak mlhy bál sem se ale nemohl jsem se pohnout.Tak jsem skusil pohnout rukou pomalu sem to dokázal povedlo se mi to ale musel vynaložit hodně síly ale najednou se stalo co jsem nečekal otřásl se celý panelák já jse lekl a oblak mlhy zmizel a paralýza sním ještě teď když to píšu cítím že je semnou něco v pokoji a je to blízko u mně protože cítím zimu ale každý jiný teplo."
Vojtěch Gatěk
Moje babička bydlí ve velkém domě, kde sou 4 byty a 3 půdy. Bydlí tam ještě pár našich příbuznejch. Na jedné půdě se kdysi stalo neštěstí. Chlap měl manželku, která se jmenovala Věra. Jednou se spolu pohádali a on jí praštil židlí, ona upadla do bezvědomí. On si myslel, že je mrtvá a šel na půdu a tam ji obvěsil, aby to vypadalo, že si vzala život sama. Na tuhle vraždu se přišlo a on seděl ve vězení. Ale zpět k mému setkání. Občas musim jít na tu půdu pověsit prádlo (což je pro mě děsivá situace). Jednou jsem tam šla a najednou se rozhoupala šňůra na prádlo (střecha je perfektně utěsněná, nikde tam neprofukuje), pak sem slyšela zvuk, jako by někdo zavíral za mnou dveře a ránu jakoby s nimi někdo prudce bouchl a pak sem slyšela hlas, ženský hlas. Myslím si, že to byla Věrka. Možná jsem schizofrenik, ale prostě na tu půdu už nikdy nevkročim.
Zuzka
 
Informace o zpracování osobních údajů |  Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one